To je bilance uplynulých 12 měsíců v českém sektoru podnikových služeb. Navzdory dvěma pandemickým a jednomu válečnému roku obor dále roste dvojciferným tempem a na sklonku letošního roku dosáhne již 160 000 zaměstnanců. Kromě nich v oboru pracují i softwaroví roboti, kteří zastanou práci za dalších 15 000 pracovníků. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu českého trhu podnikových, IT a zákaznických služeb, který zrealizovala asociace ABSL.

I přes nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů, který v ČR dlouhodobě vládne, se oboru daří růst. „Je to zejména díky otevřenosti center nabízet pružné pracovní úvazky a flexibilitu času i místa. Pro zaměstnavatele z Prahy či Brna tak mohou pracovat i experti, kteří bydlí na druhé straně republiky, nebo rodiče na rodičovské dovolené, kteří si nemohou dovolit sedět u počítače v klasickou pracovní dobu. Rostoucí počet zaměstnanců proto představují ženy, a to nejen na běžných pozicích, ale i v managementu,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy působící v tomto oboru.

Podíl žen činí již 58 %, což je o 10procentních bodů více než v roce 2018. Plných 40 % žen pak působí v manažerských rolích. Za růstem počtu zaměstnanců oboru pak ze 43 % stojí i zahraniční pracovníci. Ti do center přichází zejména ze zemí Evropské unie, za letošní rok však přišlo i 3000 expertů ze zemí mimo EU. Ve valné většině šlo o občany Ukrajiny, kde je obor podnikových služeb silně etablovaný a firmy se snažily klíčové týmy přesunout do bezpečných zón, mimo jiné do České republiky. 

Česko, země robotů

Kromě počtu zaměstnanců vrostl v oboru i počet robotizovaných míst, a sice o plné 2000. Softwaroví roboti tak celkově v centrech podnikových služeb zastávají práci za 15 000 pracovníků, nejčastěji z oboru financí, marketingu, logistiky či HR. Samotné robotizaci procesů se pak věnuje již téměř 5000 expertů.

„Čeští experti designují a zavádějí robotický software jak v samotných centrech podnikových služeb, tak i v jejich mateřských společnostech, globálních firmách z nejrůznějších oborů, od IT a telekomunikací, přes průmyslovou výrobu, zdravotnictví a retail až po bankovnictví, cestovní ruch či energetiku. Když se tedy podíváme na všechny tyto projekty robotizace realizované z českých center, pak pracovních míst, které technologie zastanou, bude samozřejmě mnohonásobně více,“ komentuje Jonathan Appleton.

Kromě samotné robotické automatizace procesů (RPA, Robotic Process Automation) se ve stále větším měřítku v sektoru uplatňuje i optické rozpoznání psaného textu (OCR, 62 %). Téměř třetina center dostala do fáze ostrého provozu chatboty, čtvrtina využívá umělou inteligenci, pětina strojové učení, stejný podíl i technologie pro automatické zpracování přirozeného jazyka a 17 % rozpoznávání videa či obrazu. Silným katalyzátorem adopce těchto technologií se stala pandemie, jejich zavádění urychlila v 63 % center. 

Inovacemi k odolnosti a růstu

Masivní využívání technologií a inovace s nimi spojené zajišťují oboru vysokou míru odolnosti. Lidé díky nim mohou svou práci vykonávat odkudkoliv, a obor tak funguje krizím a mimořádným událostem navzdory, což ukázaly nejen dva uplynulé pandemické roky, ale i letošní rok ovlivněný válečným konfliktem či energetickou krizí. Obor se stal páteří moderní české ekonomiky, což dokazují i poslední údaje o mezikvartálním růstu HDP, za nímž stojí právě podnikové služby. „Prakticky každý měsíc české ekonomice přinášíme 1000 nových pracovních míst a spolu s tím i 1 miliardu korun. Náš obor za dvě dekády své existence nestál jen za inovacemi byznysu, ale i za proměnou celé země. Stačí se podívat třeba na to, jak podnítil rozvoj čtvrtí, jako jsou pražský Karlín a Holešovice, brněnský Špilberk nebo ostravská Karolina anebo jak ovlivnil proměnu Ostravy z ocelářského města na moderní město služeb a technologií,“ říká Jonathan Appleton.

Inovační projekty vznikající v centrech jsou velmi různorodé a zefektivňují fungování mnoha světových firem. Místní experti se věnují se například vývoji energeticky úsporných technologií pro ukládání dat nebo vyvíjí software, který pomocí strojového učení a umělé inteligence sám dokáže detekovat většinu kybernetických hrozeb. Mohou nasazovat chatboty anebo se věnovat tvorbě prediktivních nebo normativních modelů, které předpovídají, co se stane prostřednictvím kombinace historických dat a do budoucna zaměřených algoritmů. Zajímavé projekty pak vznikají i v oblasti nových hybridních způsobů práce a spolupráce, udržitelnosti či vzdělávání a rozvoji talentů.

Odolnost a inovace jsou pak zároveň i hnacím motorem růstu. Plných 66 % center předpokládá v roce 2023 rozšiřování záběru a růst počtu zaměstnanců. Celkově by měl obor vzrůst o dalších 11 %. „Asi nejvíc půjde o experty na IT, výzkum a vývoj a datovou analytiku. Určitě ale budou potřeba i další jazykově vybavení odborníci na účetnictví, finance, HR procesy, vzdělávání či logistiku. Důležitým předpokladem uchazečů je ochota a schopnost učit se novým věcem, být otevřený změnám a hovořit alespoň anglicky. Kdo nabídne i další cizí jazyk, může si v mnoha případech vydělat i o 15 % více než jeho kolegové bez jazykové výbavy,“ uzavírá Jonathan Appleton.

Novinky, trendy, případové studie i inspiraci přináší výroční konference ABSL

Trendy, které naznačuje nejnovější oborový průzkumu ABSL, stejně jako celá řada inspirativních případových studií a novinek zazní na výroční konferenci ABSL, která probíhá tento týden v pražském hotelu Marriott za účasti více než 500 čelních představitelů oboru podnikových, IT a zákaznických služeb. Konference se koná pod záštitou českého předsednictví EU a k partnerům patří společnosti Deloitte, Acamar, Aicpa&Cima, Colliers, Neoops, Serrala, Techstra, The Hackett Institute a mnoho dalších. Více informací na https://www.absl.cz/conference/.