Zároveň se díky tomuto start-upu a jeho sběru dat přes mobilní telefony může dostat k největším světovým farmaceutickým koncernům ohromná spousta aktuálních a škálovatelných dat, která pomohou vyvinout nové, mnohem účinnější léky na jednoho z největších strašáků mezi nemocemi, Parkinsonovu nemoc. Britsko americký Solvemed díky technologii, která již funguje v několika prestižních nemocnicích, získal nyní na svůj rozvoj 3,3 milionu Eur, z toho 600 tisíc Eur od českého deep tech fondu Tensor Ventures.

Je to velmi osobní mise, protože zakladatelé start-upu Solvemed mají s nervově degenerativními onemocněními nevyřízené účty. „Zažili jsme si v našich rodinách bolestné okamžiky jenom proto, že včasná a přesná diagnostika na nervově degenerativní onemocnění dnes není na úrovni, která by odpovídala tomu, co dnes dokáží nabídnout nejmodernější technologie a poslední vědecké poznatky,“ říká Hugo Chróst, teprve dvacetiletý rodák z polského Lešna, absolvent Harvardovy univerzity, podnikatel ze seznamu „Forbes třicet pod třicet“ a spoluzakladatel Solvemed.

Podle Huga jsou nejpalčivějšími problémy při diagnostice nervově degenerativních onemocnění skutečnosti, že nikdo preventivně nehlídá širokou populaci lidí, včetně těch mladších, takže ti pak přicházejí do ordinací lékařů pozdě. Druhým problémem je to, že stávající pacienti často nedostanou léky v objemu, které si jejich aktuální stav vyžaduje. A třetím problémem je fakt, že farmaceutické firmy nemají k dispozici aktuální a škálovatelná data, která by jim pomáhala v tom, aby vyvinuly nové, účinnější léky. To vše by měla změnit aplikace v běžném mobilním telefonu.

Týká se to i vás? Řekne vám umělá inteligence

„K přesné a dostupné diagnostice vám nyní stačí mobilní telefon, kterým si prostřednictvím aplikace oskenujete oko nebo zodpovíte pár otázek,“ říká další ze spoluzakladatelů start-upu Solvemed Dr. Michal Wlodarski. „Díky tomu může váš lékař prostřednictvím tzv. biomarkerů ihned zjistit, zda se takové onemocnění v budoucnu může týkat i vás. Stejná technologie umí u stávajících pacientů zjistit, jakou přesně v daném okamžiku potřebují medikaci. A do třetice, umělá inteligence dokáže shromáždit a vyhodnotit obrovské množství dat z výše uvedených situací a pomoci tak největším farmaceutickým koncernům v tom, aby mnohem rychleji vyvíjeli účinnější léky.“

To, že jde o praktickou a nadějnou technologii s globálním dopadem dokazuje to, že technologie už běží v pilotních provozech v prestižních nemocnicích v Cambridge a Oxfordu, ale i velký zájem investorů o vstup do firmy. „O vstup do Solvemed projevilo zájem velké množství fondů i investorů, z toho máme samozřejmě radost. Nakonec jsme se rozhodli pro ty, kteří projevili největší porozumění pro to, co děláme. Tensor Ventures jsou přesně takovým fondem,“ komentuje investici Michal Wlodarski.

Nezaplatitelní odborníci z NASA i Roche

„Jsme investiční fond a samozřejmě nás zajímá potenciál a zhodnocení investice, ale v případě Solvemed nás fascinuje také to, jací jsou zakladatelé vizionáři. Zakladatelé firmy se hlavně chtějí s tou nemocí poprat, což už naštěstí dnešní technologie umožňují,“ říká Martin Drdúl z Tensor Ventures a dodává: „Díky jejich nadšení se daří do týmu přitáhnou naprosto unikátní, často nezaplatitelné odborníky.“ V týmu Solvemed tak díky výše uvedenému pracují špičkoví vědci z Cambridge University, Stanford University, Harvard Medical School, ale i lidé, kteří pracovali v NASA, firmě nVidia či ve farmaceutickém kolosu Roche.

Pro Tensor Ventures jde po investici do firem Antiverse, Scalpel a Aireen o čtvrtou investici do oblasti biotech. Jen od začátku roku fond, založený Romanem Smolou, Martinem Drdúlem a Petrem Ulvrem, investoval například do české firmy Pointee (automatizace), španělské Bioo (výroba elektřiny z půdy) či americké QC82 (kvantové čipy a počítače).